Slipped upper femoral epiphysis (SUFE)
Skluz proximální femorální epifýzy (Slipped Upper Femoral Epiphysis, SUFE) je posterioinferiorní posun epifýzy proximálního femuru, který ještě nemá dokončený růst. Incidence SUFE se pohybuje mezi 0,33 až 24,58 zranění na 100,000 dětí ve věku 8–15 let1,2. Patří tak mezi poměrně časté patologie kyčelního kloubu v této věkové kategorii. Se SUFE se setkáváme především u chlapců a dívek mezi 11.–12. rokem, chlapci jsou dvakrát častěji postiženi1. Poškození proximální epifýzy je u 20–63 % případů oboustranné1.
Během růstu femuru je růstová ploténka uložena mezi epifýzou a metafýzou. Právě chrupavčitá růstová ploténka v epifýze je během růstu femuru nejslabším článkem, a proto dochází ke skluzu právě tam3. Proč ke skluzu dochází není zcela objasněné, ale hlavní podíl mají mechanické a metabolické faktory. Mechanické faktory jako například anteverze pánve, retroverze femuru, obezita a růstový spurt vedou k zvýšeným smykovým silám působícím na hlavičku femuru3,4. Pokud těmto silám není schopna epifýza odolávat dojde k posunu. Metabolické rizikové faktory zahrnují endokrinní poruchy (hypotyreóza, hypogonadismus, Turnerův syndrom, nedostatečnou produkci či nadprodukci růstového hormonu), nedostatek vitaminu D, či léčbu ozařováním2–4. Metabolické poruchy vedou k odchylkám mikro a makroskopické stavby epifýzy, a tedy k jejímu oslabení a větší pravděpodobnosti SUFE1,5.
Klinické příznaky mohou být různé. Pokud se jedná o stabilní SUFE (65–90 % případů), pacienti popisují špatně lokalizovatelnou bolest v oblasti kyčle, třísla, stehna, nebo kolenního kloubu. Může se objevit kulhání, a chůze se zevně rotovanou dolní končetinou3,6. Při vyšetření je omezená vnitřní rotace, flexe a abdukce kyčle3,6. Naopak je zvýšený rozsah do zevní rotace a addukce3,6.
Pacienti s nestabilní SUFE (10–35 % případů) mají většinou v anamnéze občasné bolesti kyčle, třísla, stehna či kolena, které se však po drobném traumatu rozvinuly do závažné bolesti, která neumožňuje chůzi3,4. Kyčelní kloub je trvale v zevní rotaci a celá dolní končetina se jeví jako kratší3. V tomto případě bychom měli s dolní končetiou při vyšetření minimálně manipulovat a rotovat, abychom nezpůsobili komplikace popsané níže.
Zobrazovací metody jsou nezbytné k potvrzení diagnózy. Jamile se diagnóza SUFE potvrdí, je pacientovi ihned doporučeno dolní končetinu zcela odlehčit a naplánovat operaci3,7,8. Léčba SUFE je téměř vždy operativní, kdy dojde ke stabilizaci epifýzy pomocí šroubu nebo jiné techniky3,4,7,8. Operace by ideálně měla proběhnout do 24 hodin, aby se limitovala progrese posunu a možné komplikace, jako pozastavení růstu femuru, impigement kyčelního kloubu, časná osteoartróza či avaskulární nekróza3,6,7. Avaskulární nekróza je častá kompilace, ke které dochází u 6–58 % případů především u těch s nestabilní SUFE3. Cévy zásobující femorální epifýzu vedou podél krčku femuru, tedy i malý posun epifýzy může tyto cévy poškodit a vést k avaskulární nekróze hlavice8.
Jelikož SUFE často postihuje oba kyčelní klouby dochází u rizikových pacientů (obezita, endokrinní onemocnění) k profylaktické stabilizaci epifýzy i druhého kyčelního kloubu, který je zatím bez patologie3,6,7. Po operaci dochází k postupnému zvyšování zátěže operované dolní končetiny. Plné zátěže je většinou docíleno po šesti týdnech od operace.
Reference:
1. Lehmann, C. L., Arons, R. R., Loder, R. T. & Vitale, M. G. The epidemiology of slipped capital femoral epiphysis: An update. J. Pediatr. Orthop. 26, 286–290 (2006).
2. Loder, R. T. & Skopelja, E. N. The epidemiology and demographics of slipped capital femoral epiphysis. ISRN Orthop. 2011, 1–19 (2011).
3. Aprato, A., Conti, A., Bertolo, F. & Massè, A. Slipped capital femoral epiphysis: Current management strategies. Orthop. Res. Rev. 11, 47–54 (2019).
4. Tosounidis, T. et al. Prognostic significance of stability in slipped upper femoral epiphysis: A systematic review and meta-analysis. J. Pediatr. 157, (2010).
5. Loder, R. T. & Schneble, C. A. Seasonal variation in slipped capital femoral epiphysis: New findings using a national children’s hospital database. J. Pediatr. Orthop. 39, e44–e49 (2019).
6. Naseem, H. et al. Treatment of stable slipped capital femoral epiphysis: Systematic review and exploratory patient level analysis. J. Orthop. Traumatol. 18, 379–394 (2017).
7. Sarraf, K. M. et al. Functional outcomes, complications and revision rate of hip arthroplasty in patients with sequelae of slipped capital femoral epiphysis: A systematic review. EFORT Open Rev. 6, 539–544 (2021).
8. Bitersohl, B., Hosalkar, H. S., Zilkens, C. & Krauspe, R. Current concepts in management of slipped capital femoral epiphysis. Hip Int. 25, 104–114 (2015).
9. https://www.amboss.com/us/knowledge/Slipped_capital_femoral_epiphysis
11. Weber, M., Naujoks, R. & Smith, B. Slipped capital femoral epiphysis. Knowl. Online J. 6, (2008).